25 (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,26 A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,27 Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.28 Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.29 A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.30 A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?31 I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?32 I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.33 Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.34 On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)