1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:2 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.3 Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.4 A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.6 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,7 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.8 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?9 Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.13 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.14 Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,15 Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.16 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?18 On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.19 I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.21 A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.24 Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.28 Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.