1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
2 "Lidský synu, postav se proti Seírskému pohoří a prorokuj proti němu.
3 Řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Chystám se na tebe, Seírské pohoří. Napřáhnu na tebe ruku a obrátím tě ve zpustošený a úděs budící kraj.
4 Z tvých měst nadělám trosky, staneš se zpustošeným krajem. I poznáš, že já jsem Hospodin.
5 Chováš odvěké nepřátelství, vydalo jsi syny izraelské napospas meči v čase jejich běd, v čase, kdy svou nepravostí přivodili konec.
6 Proto, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, připravím ti krveprolití a krev tě bude pronásledovat; jelikož jsi nemělo v nenávisti krev, krev tě bude pronásledovat.
7 Seírské pohoří obrátím v úděsně zpustošený kraj a vymýtím odtud každého, kdo tudy bude procházet tam či zpět.
8 Jeho hory naplním skolenými; mečem skolení padnou na tvých pahorcích, v tvých údolích a u všech tvých potoků.
9 Obrátím tě ve věčně zpustošený kraj, tvá města už nebudou obývána. I poznáte, že já jsem Hospodin.
10 Protože jsi říkalo: »Oba tyto pronárody a obě země budou moje a obsadíme je, i když je tam Hospodin«,
11 proto, jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, budu jednat podle tvého hněvu a tvé závisti, jak jsi jednalo ve své nenávisti vůči nim, a dám se mezi nimi poznat, až tě budu soudit.
12 I poznáš, že já Hospodin jsem slyšel všechna tvá znevažování, která jsi vyřklo proti izraelským horám. Říkalo jsi: »Jsou zpustošeny, jsou nám vydány za pokrm!«
13 Vyvyšovali jste se nade mne svými ústy a zavalili jste mě svými slovy. Já jsem to slyšel."
14 Toto praví Panovník Hospodin: "Co bylo radostí celé země, bude zpustošeno; tak s tebou naložím.
15 Jako ses radovalo nad tím, že dědictví domu izraelského bylo zpustošeno, tak učiním tobě. Budeš zpustošeno, Seírské pohoří, i celý Edóm se vším všudy. I poznají, že já jsem Hospodin."