1 Slovo Hospodinovo, které se stalo k proroku Jeremjášovi o Pelištejcích, než farao dobyl Gázu.
2 Toto praví Hospodin: "Hle, od severu vystupují vody a stanou se rozvodněným tokem. Zaplaví zemi se vším, co je na ní, město i ty, kdo v něm bydlí. Lidé budou úpět, kvílet bude každý, kdo obývá zemi,
3 před dusotem kopyt jeho hřebců, před duněním jeho vozby, před hlukem jeho kol. Otcové se na syny ani neohlédnou, ochabnou jim ruce.
4 Přijde den zhouby na všechny Pelištejce. V Týru a Sidónu bude vyhlazen každý, kdo přežil a mohl by pomoci. Hospodin zahubí Pelištejce, pozůstatek lidu z ostrova Kaftóru.
5 Gáza si vyholí lysinu, Aškalón zajde. Pozůstatku lidu z jejich doliny, dlouho si ještě budeš zasazovat smuteční zářezy?"
6 Běda, Hospodinův meči! Jak dlouho si ještě nedopřeješ klidu? Ukliď se do pochvy, mírni se, ustaň!
7 Jak bys mohl mít klid? Hospodin mu dal příkaz proti Aškalónu a proti mořskému pobřeží. Tam jej vykázal.