1 Na to navázal Elíhú slovy:
2 "Myslíš si, že je to podle práva říkat: »Moje spravedlnost převyšuje Boží?«
3 Říkat: »Co z toho máš? Co mi prospěje, nebudu-li hřešit?«
4 Odpovím ti několika slovy, i tvým přátelům, kteří jsou s tebou.
5 Pohleď na nebe a viz, popatř na mraky vysoko nad sebou.
6 Jestliže jsi zhřešil, čeho jsi dosáhl proti němu? Bude-li tvých přestoupení sebevíc, co mu tím uděláš?
7 Jestliže jsi jednal spravedlivě, co jsi mu dal, co přijal z tvé ruky?
8 Jen člověka jako ty zasáhne tvá svévole, lidského syna tvá spravedlnost.
9 Lidé křičí pro množství útisku, volají o pomoc pro tvrdou paži mocných,
10 a nikdo se nezeptá: »Kde je Bůh, můj Učinitel, který dává člověku i v noci prozpěvovat,
11 vyučuje nás a nikoli zvířata zemská a činí nás moudřejší nad nebeské ptactvo?«
12 Potom jim ovšem neodpovídá, když křičí pro pýchu zlovolných.
13 Bůh přece nedá sluchu falši, Všemocný na to ani nepohlédne,
14 zvláště když o něm prohlašuješ: »Nedívá se na to«. Tvá pře je před ním, jen na něho čekej!
15 Jestliže tedy nestíhá hněvem a nestará se příliš o zpupnost,
16 Jób si otevírá ústa do větru a neuváženě vede zbytečné řeči."