1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
2 Vyslyš, Bože, moje lkání, chraň mě, ať mohu žít beze strachu z nepřítele,
3 skryj mě, když se zlovolníci tajně radí, když se bouří, kdo páchají ničemnosti,
4 kdo si nabrousili jazyky jak meče, namířili šípy jedovatých řečí,
5 aby zákeřně stříleli na bezúhonného! Znenadání na něj vystřelí bez jakékoli bázně.
6 Utvrzují se v zlém rozhodnutí, počítají, jak by nastražili léčky, říkají si: "Kdo nás může spatřit?
7 Ať si kdo chce slídí po podlostech, nastrojili jsme to dokonale, ať si slídil slídí, hluboké je nitro člověka i jeho srdce."
8 Bůh však znenadání na ně vystřelí šíp; budou samá rána.
9 Jejich jazyk je sklátí, každý, kdo je spatří, se jim vyhne.
10 Všichni lidé se budou bát, budou rozhlašovat Boží skutek a pochopí jeho dílo. [ (Psalms 64:11) Spravedlivý se bude radovat z Hospodina a utíkat se k němu; on bude chloubou všech, kdo mají přímé srdce. ]